Advent + Vánoce 2020
Nabízíme velký výběr vávočních dekorací, přízdoby, věnce a různé dárečky, české vánoční stromky v květináčích i čerstvě řezané 1. týden v prosinci.
Prodej českých právě nařezaných vánočních stromků (různé jedle, borovice, smrky) zahájen od soboty 5.12.2020. Rezervace možná po tel./e-mailu. Otevřeno každý den od 9 do 17 hod.
V našem zahradnictví naleznete také mnoho materiálu na vánoční výzdobu v různých barevných odstínech od proutěných podložek na svícny, velký výběr andílků z různého materiálu, skleněných dekorací, českých svíček i skleněných ozdob až po zhotovené adventní věnce z přírodního materiálu a ostatní slavnostní výzdobu. Veškeré uvedené věci jsme schopni vytvořit i do Vámi přinesených podložek.
OD ADVENTU DO VÁNOC
Podle kalendářního roku je svátek Ondřeje datem zimního slunovratu – začátkem adventu. Jen málokdo si dokáže představit vánoční svátky bez příjemně tlumeného světla svíček. Tento dekorační doplněk pomáhá umocňovat sváteční atmosféru v interiéru a svou funkci plní jako osvětlení celého vánočního aranžmá či prostoru. Voskové svíčky jsou symbolem přicházejícího Krista a slunečního světla, které znamená život.
ADVENT – z latinského slova adventus – příchod je začátek období čtyř neděl před vánočními svátky. Je to doba radostného očekávání na Vánoce, které jsou největším a nejpopulárnějším křesťanským svátkem. Jsou nazývány svátky lásky nejen v kruhu věřících, ale zdobení vánočního stromku a oslavování vánoc se stalo symbolem na celém světě. Všeobecně známým symbolem je ozdobený vánoční stromek. Vánoční stromek má svůj původ ve zdobení lidských obydlí chvojím na ochranu před vším zlým. Ještě počátkem 16. století bylo zdobení stromků pronásledováno katolickou církví jako pohanský zvyk, později však bylo akceptováno. Větve jehličnanů se staly symbolem věčného života. První stromky byly údajně zavěšovány za špičku ke stropu, později byly zavěšovány i špičkou dolů. K jejich zdobení se používalo pečivo, perníky, ovoce, ořechy, později stuhy, kraslice, slaměné ozdoby apod. Bylo to z důvodu místa v místnosti, kdy početné rodiny obývaly jednu velikou místnost a tímto zavěšením ván. stromku nedocházelo k žádnému omezení v prostoru. Svíčky se ke zdobení údajně používají od roku 1860, kdy byly poprvé použitě lojové svíčky. V naší zemi nemá vánoční stromek dlouhou tradici. Poprvé jej postavil pro své přátele v roce 1812 ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich na svém libeňském zámečku. Nový zvyk se však začal prosazovat jen pozvolna, a to až ve 40. letech 19. století v bohatých pražských měšťanských rodinách. Až do první světové války bývala v mnoha domácnostech pouze ozdobená smrková nebo jedlová větev. Lidé doma mívají obvykle borovice, jedle, smrky nebo i umělé stromky. Na náměstí ve městech se často umísťují velké vánoční stromy. Poprvé tento byl Strom republiky postaven na brněnském Náměstí svobody spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem. Pohnula ho k tomu událost, kdy s přáteli nalezli v zimě, v roce 1919, v bílovickém lese, prochladlé děvčátko. Tento prožitek ho zasáhl natolik, že se o vánocích v roce 1924 rozhodl vztyčit na náměstí strom a pod ním uspořádat sbírku na pomoc všem opuštěným dětem. Jedním z nejslavnějších českých vánočních stromů byl 24 metrů vysoký smrk z Beskyd, který ozdobil o Vánocích 1999 vatikánské Svatopetrské náměstí. Rovněž rozšířené je vánoční zdobení živě rostoucích stromů. Nejvyššími živě rostoucími vánočně ozdobenými stromy v Česku jsou smrk v Mladkově 30, 57 m (k 1. 12. 2013), smrk na Kvildě 26, 5 m, smrk ve Valašské Bystřici 24, 75 m, smrk ve Žďáru nad Sázavou 22, 47 m a smrk v Postoloprtech 20, 46 m.
Tradičním symbolem adventu je od 19. století adventní věnec na položení, který má v různých oblastech různou podobu, v České republice (a v katolických zemích) nejčastěji se čtyřmi svíčkami, z nichž tři jsou fialové (modré) a jedna růžová. Fialová (modrá) barva symbolizuje pokání, ztišení a čekání. Tradice zapalování svíček na věncích přímo vychází ze židovské tradice zapalování osmi svící o svátcích zvaných Chanuka. V současnosti se jednotlivé adventní neděle označují také jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Označení železná neděle je umělé, v lidové tradici se tradovala pouze bronzová, stříbrná a zlatá. Adventní věnec patří mezi nejvýznamnější symboly adventního období. Přestože patří k nejstarším vánočním dekoracím, způsob jeho současného estetického ztvárnění se od toho původního může výrazněji lišit. Tradiční kruhový tvar adventního věnce je často nahrazován tvarem čtvercovým, oválným či obdélníkovým. Na místo větviček chvojí jsou používány nejrůznější materiály ( mech, kůra, kov, dokonce i dřevěné uhlí ) a jeho prostý vzhled vystřídalo bohaté zdobení. Jednou z předností adventních věnců zhotovených z neživého materiálu je jejich trvanlivost.
Dříve byly věnce zavěšovány na stuhách, v poslední době jsou především kladeny na stůl. Zapalování stále většího počtu svící vyjadřuje stupňující se očekávání a radost. V katolické církvi zapalujeme svíčky fialové a jednu růžovou.
- Na první adventní neděli zapalujeme první fialovou svíčku, tzv. svíci proroků. Tato svíčka je památkou na proroky, kteří předpověděli narození Ježíše Krista.
- Na druhou adventní neděli zapalujeme druhou fialovou svíčku, tzv. betlémskou, která reprezentuje lásku a představuje Ježíškovy jesličky.
- Na třetí adventní neděli zapalujeme růžovou svíci, tzv. pastýřskou, která vyjadřuje radost z toho, že postní období je téměř u konce a adventní období získává slavnostnější ráz.
- Na čtvrtou adventní neděli zapalujeme poslední fialovou svíčku, tzv. andělskou, která představuje mír a pokoj. Čtvrtá adventní neděle může připadnout na Štědrý den.
Existuje více variant adventního věnce, zřejmě nejpoužívanější obdobou klasického vzoru je adventní věnec zahrnující pátou bílou svíčku ve středu věnce jako symbol Panny Marie, Vánoc, nebo často také jako symbol samotného Ježíše Krista, jako symbol křesťanského zázraku, který je jedním z hlavních pilířů katolické víry (Neposkvrněného početí). Někdy bývá nazývána jako „Kristova svíčka. “ Ta může být zapálena na Štědrý den a Boží hod vánoční.
V protestantských církvích je tradiční barva adventního věnce však červená a zelená. Červená upomíná na krev Kristovu prolitou za spásu světa, obě barvy pak symbolizují život. Nyní je tato barva často zaměňována za modrou jako symbol královské hojnosti.
Módní trendy bývaly u adventních věnců nepřekročitelnou povinností. V dnešní době se na celkové vánoční výzdobě, včetně adventních věnců, podílů různé barevné trendy, které v rámci vánoční horečky jsou médii publikovány, jakou barvu je třeba zvolit pro reprezentativní výzdobu. V průběhu let se měnily třpytivé barvy a bohatá výzdoba adventních věnců (do roku 2000) na matné a přírodní, s důrazem na přírodní materiály. Do roku 2010 bývaly často používány včelí svíčky, které působí i přirozenou vůní. V roce 2008 byla moderní vánoční (i adventní) barvou černá, kombinovaná s bílou, nebo stříbrnou. Černé vánoce byly podpořeny silnou mediální kampaní, která nastavovala černou barvu jako příkaz a nezbytnost. Prodejnost výrobků s vánoční tematikou v černé barvě však zaznamenala propad. Černá barva se od liturgické reformy provedené z rozhodnutí Vatikánského koncilu v roce 1965, nepoužívá. Prodejně úspěšné věnce jsou vždy v odstínech fialových, oranžových, hnědých a červených barvách, zejména tmavá červená. Obvyklé je zdobení přírodní, plody. Cena jednotlivých výrobků je závislá především na ceně použitých svíček v celé kompozici, stuh i jednotlivých doplňků. V dnešní době se často používá i dozdobení živými květy, nejčastěji jsou to orchideje, růže nebo různé rychlené květiny u nás domovem.
Velikou pozornost musí každý dávat při zapalování svící na jednotlivých vazbách. Suché chvojí je vysoce hořlavé a přízdoby jsou z hořlavého plastu, nebo slámy. Základ věnce, není-li zhotoven z vysoce hořlavého pěnového polystyrenu je ze slámy, která snadno, stejně jako jehličí nasákne voskem ze svíčky na věnci a stane se podobně hořlavou. Bezpečnostní rizika vyplývají také z obzvláště nebezpečného přístupu uživatele, který při manipulaci podceňuje na základě nezkušenosti z rizika práce s otevřeným ohněm.
- svíčky na adventním věnci by měly mít misku, aby se zabránilo jejich prohoření až k základu věnce,
- v blízkosti svíce by nemělo být nic hořlavého – ani nejrůznější hořlavé ozdoby,
- svíce by měly být zajištěny proti pádu či ulomení, v žádném případě se od zapálené svíce neodchází.
Veškeré dekorace by se měly linout v jedné barvě a navzájem na sebe navazovat. Vytvářejí se různé aranžmá ve vstupních prostorách bytů či domů. Jsou to i kompozice vypíchané do okenních truhlíků, do různých nádob proutěných či keramických. Jednou ze známek, že se blíží vánoce, jsou různé věnce, které se stále častěji objevují na dveřích. Mohou být zhotoveny z chvojí, proutků – zdroje nápadů jsou nevyčerpatelné. Věnce na zavěšení používané k vánoční a adventní výzdobě jsou také někdy nazývány adventní věnce, protože se umisťují na dveře či okna od tohoto období. Někdy se jim říká domovní znamení, avšak mají jinou funkci než obvykle domovní znamení měla. Podobné věnce s jinou výzdobou (nikoliv vánoční a adventní) jsou používány celoročně nebo s ohledem na nějaké blížící se svátky, například velikonoce. Podobně použité ozdoby na zavěšení na dveře či okna mohou mít v době vánoc a adventu také tvar koule, hvězdy, komety, stromu, podkovy, srdce, anděla, nebo zvonu. Tyto ozdoby a věnce jsou zhotovovány také někdy z umělého chvojí, plastu, polystyrénu, florexu, kovu, slámy, dřeva, textilu, kůry a mechu nebo jiných materiálů. Věnce a uvedené ozdoby na zavěšení mohou být výrazně zdobeny po celém obrysu, nebo na jednom místě ozdoby, tak aby zůstala zachována dekorativní funkce a pozorovatel poznal o jaký podklad a z jakého materiálu se jedná. Stále více se zdobí i rostlinstvo nacházející se v blízkosti dveří. S blížícími svátky se staví před vchod jehličnatý či stálezelený stromek, který se různě přizdobuje. Všechny takové dekorace ohlašují, že rodina už zahájila sváteční přípravy.
První kroky po vstupu do každého obydlí vedou do předsíně. Ta moc pozornosti nepřitahuje, bývá to většinou pouze průchozí místo. Zvolíme si zde jedny dveře, které ozdobíme girlandou zhotovenou z chvojí a nazdobíme ji různými šiškami, slaměnými ozdobami, ořechy, ale hezký kontrast zde vytvoří červená jablíčka a vše je doplněno stuhami. Jde zřejmě o jednu z nejstarších aranžovaných úprav z květů nebo plodů a zeleně. Girlanda je mimo věnce uváděna jako základní vazačská forma v 9. století. Obdobně můžeme ozdobit případné zrcadlo, které svým leskem podtrhne jakoukoli dekoraci. Věšáčky na klíče mají většinou také své místo v předsíni. Nahoru nad věšák připevníme kousek aranžovací hmota nebo pěnového polystyrénu(abychom neušpinili zeď), do kterého vypícháme několik zelených větviček doplněné např. zvonečky, stuhou nebo různými šňůrkami. Obdobnou dekoraci můžeme opakovat položenou na botník či skříňku.
S blížícím adventem je k vidění stále více vyzdobených oken. Sněhem ve spreji jednoduše sice vykouzlíme na skle ojíněnou zimní scenérii, ale zapojíme-li děti do výzdoby různých vystřihovánek z papíru, všichni s obdivem ocení jejich nápady. V dnešní době je velký výběr dekoračních prvků do oken – zvonečků, hvězdiček, samolepicích ornamentů z tvrdého papíru. Nemáme-li pro dekorace odpovídající místo, budou i barevné koule, zavěšené na garnýžích s kouskem jedlové větvičky, působit v bytě jako veselé, barevné skvrny. Ozdobit můžeme i záclony a atmosféra místnosti bude hned svátečnější a útulnější. Venkovní výzdoba oken většinou spočívá v naplnění okenních truhlíků různým chvojím, které se slavnostně dozdobí vánočními přízdobami a doplní se stuhou. Obdobné dekorace můžeme instalovat i na vnitřní straně oken.
Obdobné jsou i různé závěsné dekorace, které úzce souvisí s výzdobou oken. Různé ozdoby, které doma najdeme jako zvonky, stuhy, korálky atd. zavěšujeme různě do prostoru.
Neopomenutelné jsou živé v á n o č n í r o s t l i n y. K vánocům patří nejen tradiční vánoční stromek, ale i květiny, jako je vánoční kaktus, vánoční hvězda a také typické rostliny, které se staly jejich symbolem – j m e l í, c e s m í n a, b ř e č ť a n a jiné. Všechny uvedené rostliny skrývají hlubokou vánoční symboliku. Jsou symbolem vítězství života nad zimním spánkem či umíráním. Jsou schopny přežít i v nejhlubších mrazech. Zazářit v pustém zimním lese svěžími listy a rudou, nebo naopak matně opálovou barvou bobulí. Jde o vždyzelené rostliny, které musí nejen odolat mrazům, ale také se ubránit býložravcům. Rostou v lesích a na prostranstvích, kde převládají opadavé stromy. Ty jsou v zimě holé, a tak se tyto rostliny stávají vynikajícím lákadlem pro zvěř z širokého okolí.
B a r b o r k y
Toto je prastarý lidový (původně pohanský) zvyk, kdy se na svátek sv. Barbory dne 4. prosince (20 dnů před Štědrým dnem do Vánoc) uřežou větvičky třešní nebo višní (i různých jiných větviček dřevin), vloží se doma do vázy s vodou tak, aby do Vánoc v teple domova pěkně rozkvetly, což se s trochou péče a štěstí snadno povede. Pěkně rozkvetlé barborky o Vánocích symbolizují nejen příchod nového světla v podobě Ježíše Krista, ale původně připomínají nám i právě proběhnuvší zimní slunovrat, který v konečném důsledku způsobí zánik zimy a příchod dalšího voňavého a květy ozdobeného jara. Také to může znamenat, že se dívka, která barborku měla ve váze do roka a do dne vdá.
Důležité je nařezat větvičky šikmými řezy, vložit je do vázy naplněné vodou a postavit je do chladné místnosti. Podle rychleného druhu větvičky asi 5 až 12 dní před kvetením přeneste do teplého obývacího pokoje. A pak už se můžete těšit na to, jak se budou jednotlivé kvítky postupně otevírat atd..
J m e l í
Tato oblíbená vždyzelená rostlina je velmi rozšířena jako vánoční ozdoba nejen v Británii, ale i u nás. Žije poloparazitickým způsobem v korunách stromů – nejčastěji na borovicích, ale i na jiných jehličnatých či listnatých stromech, například na dubech. Podstata jejího způsobu života spočívá v tom, že ze svých hostitelů odčerpává vodu i živiny, ale syntézu si provádí sama. Protože parazituje na vodě hostitelských stromů, má jí přebytek a nemusí s ní šetřit. Větévky jmelí bílého tvoří husté polokulovité trsy dorůstající průměru až 100 cm. Životnost této rostliny může dosáhnout 30 – 40 let. První dvojice vstřícných listů vyroste ve druhém roce, posléze se rostlina každým rokem rozrůstá o jeden článek, podle čehož lze určit její stáří.
C e s m í n a
Je typicky vánoční rostlinou zejména v anglicky mluvících zemích. Nesmí chybět ve vánoční výzdobě domů ani v adventních věncích. Cesmína (Ilex) má buďto vytrvalé, nebo opadavé listy. Ty vytrvalé mají dokonale vyvinutou obrannou strategii. Jsou pevné a kožovitě tuhé, aby přežily mrazy. Jejich jakoby navoskovaný povlak je chrání před ztrátami vody v době, kdy voda v zemi zamrzá. Na okrajích jsou ostnatě pichlavé. Vypadají krásně, ale již první pokus ukousnout je zvířata varuje. Ostnité bodáky připomínají trny, ale jsou účinnější, protože nejsou na větvičkách, nýbrž přímo na listech. Mají je pouze ty rostliny cesmíny, které jsou stále zelené. Ty jsou také okrasou vánoční výzdoby.
B ř e č ť a n
Tato vždyzelená popínavá rostlina o Vánocích obtáčí zábradlí schodišť a vine se po stěnách domů. Listy jsou střídavé, neopadavé, kožovitě tuhé a jsou dvojího druhu: dlanitě laločnaté na nekvetoucích výhonech a celokrajné, zašpičatělé na terminálních a kvetoucích výhonech. Protože je to popínavá rostlina, trčí listy v pravém úhlu do stran od hlavního stonku, aby nachytaly co nejvíce světla. V okamžiku, kdy se rostlina vyšplhá až na vrchol stromu či zídky nebo začne kvést, listy mění tvar a uspořádání.
V á n o č n í k a k t u s
První druh byl popsán podle vzorků rostoucích v Královské botanické zahradě Kew v roce 1819. Areál rozšíření je v jihovýchodní Brazílii ve státech Rio de Janeiro, São Paulo, Minas Gerais a Espírito Santo. Zde rostou na svazích pobřežních hor. Je zde vysoká vzdušná vlhkost díky větrů vanoucím od moře. Růstové období je od dubna do srpna až září, v letních měsících je vhodné letnění v zahradě. Vyhovuje bohatá zálivka a přihnojování. Přibližně od půlky září do listopadu probíhá klidové období, které spolu se zkracujícím se denním osvětlením vede k násadě květů. V tomto období jsou vhodné nižší teploty a vyšší vzdušná vlhkost. Následuje období kvetení od listopadu do prosince. Přenesení z chladného a vlhkého prostředí, kde se vyvinula násada poupat, např. verandy, do teplého a suchého prostředí pokoje může vést k opadu poupat. Vyhovuje světlé stanoviště, je však potřebná ochrana před přímým sluncem, které je může poškodit. Zalévat je třeba mírně a zemina by měla mezi jednotlivými zálivkami mírně proschnout. Substrát má mít kyselou reakci, být vzdušný a jen mírně vlhký. Doporučuje se rosení. Když se objeví poupata, je možné vánoční kaktus přenést do teplejšího, ale vlhkého prostředí, případně přihnojit a omezit zálivku.
V á n o č n í h v ě z d a
Latinsky Pryšec nádherný-Euphorbia pulcherrima, rostlina pocházející z Mexika, je s Vánocemi spojována již od 19. století. Je obzvláště známá pro své červené a zelené listy, díky kterým je spojována s vánoční výzdobou. Její druhé známé jméno, poinsettia, má původ v příjmení prvního velvyslance USA v Mexiku Joela Robertse Poinsetta, jenž rostlinu do Spojených států přivezl roku 1825. Pryšec nádherný je keřík či stromek dosahující většinou výšky 0, 6 až 4 m. Červeně zbarvené horní listové růžice, jež však stejně tak mohou mít oranžovou, světle zelenou, smetanovou, růžovou, bílou či mramorovou barvu, jsou právě kvůli barvě často zaměňovány za okvětní lístky, ale ve skutečnosti jsou to listeny. Barvy na vrchních listech se tvoří díky tomu, že jde o rostlinu krátkodenní, což znamená, že pro změnu barvy vyžaduje tmu (alespoň 12 hodin vcelku po alespoň 5 dní v řadě). Zároveň však rostlina potřebuje pro dosažení jasné barvy dostatek světla. Květy poinsettie jsou velmi nenápadné. U poinsettie existuje přes 100 kultivarů.
Spojení s Vánocemi má kořeny v Mexiku v 16. století, kde pověst vypráví o mladé dívce, jež byla příliš chudá na to, aby mohla Ježíšovi dát dárek na oslavu jeho narození. Příběh vypráví, že dítěti anděl poradil natrhat obyčejný plevel z okraje cesty a položit je před kostelní oltář. Z plevelu vyrašily karmínové „květy“ a staly se krásnými poinsettiemi. Od 17. století začleňovali v Mexiku tuto rostlinu do vánočních oslav františkáni. Tvar hvězdy z listů prý symbolizuje betlémskou hvězdu, a její červená barva představuje krev jako oběť ukřižování Ježíše.
Přestože míza a latex mnoha rostlin rodu pryšec skutečně velmi jedovaté jsou, toxicita poinsettie je spíše slabá. Její latex může u citlivých lidí způsobit alergickou reakci, lehce dráždí pokožku a žaludek a při požití také může vyvolávat průjem a zvracení. Rostlinné šťávy mohou při kontaktu s okem způsobit dočasné oslepnutí.
H v ě z d n í k
Možná je znáte spíše pod latinským názvem Amarylis. Květy v bohatém bílo-červeném spektru, podle jejichž tvaru získala tato rostlina svůj český název, se na vysokých stvolech objevují dříve než listy, zpravidla v předvánočním čase. Na světlém a teplém místě začne cibule brzy rašit a vyrůstá z ní dlouhý stvol s květy. Pokud máme cibule z loňska, začneme je zalévat až po vyrašení. Od srpna omezíme zálivku, necháme zatáhnout listy a pak ji uložíme do suché rašeliny. Uchováváme při teplotě kolem 15° C až do podzimu.
B r a m b o ř í k
Bramboříky kvetou od počátku září až do konce února. V této době zásobujeme rostliny jedenkrát týdně tekutým hnojivem zředěným na poloviční koncentraci. Bramboříky zaléváme nepřímo, do misky pod květináčem. Zároveň je třeba dbát na to, aby rostliny nestály v přemokřeném substrátu ani poblíž ústředního topení. Stvoly s odkvetlými květy neodstřihujeme, ale vytrháváme.
Ozdoby a dekorace umístěné ve vnitřních prostorách bytu si musí každý rozmístnit v souladu s uspořádáním bytu podle vlastního vkusu. Dekorace můžeme vytvořit do jídelen, hal nebo do obývacích pokojů. Všechny by měly na sebe navazovat, měly by být vytvořené ve stejných barvách se navzájem prolínajících.
Typickými zimními symboly vánoc jsou sníh, sněhové vločky, jehličnany, třpytivé ozdoby, postavy z Betléma, anděl, sněhulák, rampouchy, hvězdy, kometa, cesmína, chvojí, baňky, svíčky a elektrické vánoční osvětlení, vánočky, vánoční pečivo, ořechy, badyán, celá skořice, sušené plátky citrusů, Jezulátko. Jsou doplňovány o symboly jako holé stromy, sláma, rozkrojené jablko, kapr, vůně františků (purpura), rybí šupina, svícen, vánoční ubrus, zabalené dárky, hořící prskavka, srdce, ovoce (lesní i tropické) atp. Mnohé z těchto symbolů lze využít i při aranžování. Tyto symboly mohou být zobrazeny nebo vytvořeny pomocí různých materiálů.
Zdobení vánočního stolu je jedním ze způsobů, jak můžete udělat právě tyto Vánoce opravdu nezapomenutelnými pro svou rodinu a přátele. Dostatek místa na stole je vůbec první zásadou při stolování a manipulační prostor kolem je zásadou číslo dvě. K tomu za každou židlí musíme počítat s rezervou nejméně 70 cm.
Vánoční výzdoba stolu by nebyla dokonalá, kdyby na něm chyběly svíčky. Nejefektnější je vždy několikanásobné opakování stejného tvaru svícnů. Na rustikálněji pojatý stůl se hodí jednoduše soustružený svícen dřevěný, stůl plný křišťálu a vzácného porcelánu doplní svícny kovové – mosazné i nákladné stříbrné. Při výběru svíček sáhneme po čisté klasice a jednoduchých liniích i barvách. Dlouhé bílé svíce zatím zřejmě nic nepřekonalo. Velmi pěkně také působí, mají-li svíce odlišné rozměry, a to jak na výšku, tak na šířku.
Adventní parter je název pro podlouhlé aranžmá v nádobě v níž jsou umístěny svíčky. Okolí svíček je upraveno chvojím a dekoracemi jako stuhy, baňky hvězdy a podobně. Svíčky v adventním parteru mohou být různě seskupeny nebo rozmístěny. Samotná nádoba může být zhotovena z různých materiálů od plechu, plastu, keramiky, přes proutí až po dřevo. Rozeznávacím znakem je podlouhlý tvar a obvykle čtyři svíčky.
Vánoční svícny na hrob jsou svícny určeny jako venkovní dekorace – ozdoba hrobu. S ohledem na rozdíl v prostředí, bezpečnost je možné zohlednit způsob provedení a dekoraci svícnu. Používají se materiály, které jsou odolné na vlhké prostředí – déšť, sníh a cenově dostupné. Používají se různé kombinace chvojí doplněné vánoční přízdobou, stuhou a v neposlední řadě i svíčkou. I zde platí důležitá zásada umístění svíčky na nehořlavý podklad – kovová či skleněná podložka, čímž zamezíme shoření celé dekorace. Mohou se vánočně ozdobovat různé dekorační předměty, např. lucerna, při čemž je zajištěná ochrana nejen proti shoření, ale máme zde i prostor, ve kterém vítr zapálenou svíčku neuhasí.
Adventní kalendář
Je součástí výzdoby zejména v domácnostech s dětmi. Kalendář slouží k odpočítávání dnů adventu ke Štědrému dnu. Je obvykle zhotovován jako celek s čísly označujícími dny do Vánoc, pod kterými se skrývají sladkosti nebo hračky. Ke skrývání překvapení je možno použít různé obaly, např. krabičky, pytlíčky i květináčky. Vhodná je i kombinace s girlandou.
Další již tradicí v předvánoční době je zapalování Betlémského světla. Je to plamínek zapalovaný každoročně v Betlémské jeskyni, odkud ho skauti a dobrovolníci rozšiřují do řady míst v mnoha evropských a také několika amerických zemích. Zpravidla bývá nejprve letecky dopraven do Vídně, odkud se dále šíří většinou po železnici rozšiřují do celého světa. Tato původně charitativní akce se poprvé uskutečnila v Rakousku v roce 1986 a později se začala šířit i do dalších zemí. V roce 1989, po prolomení tzv. železné opony byl tento plamínek dopraven do Československa, Polska Maďarska a Rumunska. V Kanadě došlo k jeho zapálení až v roce 2009.
Vánoční hudba – koledy
Slavnostní náladu vytvářejí všechny shora uvedené věci, ale neopomenutelné jsou i překrásné nejen české skladby – koledy. Nejstarší záznamy o české vánoční hudbě, v takzvaných Mariánských chválách, pocházejí z 11. až 12. století. Tyto záznamy se nacházejí v rukopisu z knihovny Metropolitní kapituly pražské. České vánoční koledy pocházejí z 13. století, kdy měly podobu křesťanských písní. Rovněž ve 14. století v době adventu byly oblíbené písně s náboženskými motivy. Časem některé náboženské písně zlidověly do podob koledy. Potulní žáci si koledami přivydělávali a šířili je. Z 15. století pochází píseň Stala se jest věc divná, Panna syna porodila, beze vší strasti tělesné (zápis této písně je již v Kodexu vyšehradském), ale i Narodil se Emanuel (rukopis Mikuláše Kozla) a Ježíš náš spasitel.
V 16. a 17. století Jednota bratrská dala vytisknout kancionály, kde mezi mnoha písněmi k adventu a Vánocům byla i píseň Narodil se Kristus Pán, veselme se. V období renesance vzniká dílo Jana Campana Vodňanského Panna syna porodila. Vánočním dílům české hudebního baroka se věnuje Adam Václav Michna z Otradovic jenž je mimo mnoha dalších i autorem písně Chtíc aby spal.
Do období baroka spadá i vznik českých pastorel – skladeb pro sóla a sbor s doprovodem nástrojů. Mezi pastorely patří dílo Ondřeje Poddaného z Rožmitálu Sem, sem pastýři nebo Josefa Antona Sehlinga Přeju tobě dobrou noc. V pozdním baroku se vyvíjí i žánr vánoční mše. Nejznámějším hudebním ztvárněním vánoční mše v ČR je Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby. Ta je uváděna i pod názvem Hej mistře, vstaň bystře.
Ve 20. století Josef Suk napsal skladbu pro klavír O štědrém večeru, Bohuslav Martinů klavírní cyklus Vánoce a Vítězslav Novák Písně zimních nocí. Mezi lidmi jsou oblíbeny Vánoce, Vánoce přicházejí (J. Vomáčka a Z. Borovec) nebo Rolničky, rolničky (Jingle Bells, americká lidová).
Ve 21. století jsou stále zpívány koledy, např. : Tichá noc, Narodil se Kristus Pán, Nesem vám noviny, Veselé vánoční hody, Půjdem spolu do Betléma, Pásli ovce Valaši, Štědrý večer nastal, Dej Bůh štěstí atd.
Podle hlasování v anketě v roce 2014, kde hlasovalo přes 17 000 lidí, většina Čechů považuje za nejlepší vánoční hudbu britský popový hit Last Christmas z roku 1984 od George Michaela a skupiny Wham! (22 procent hlasů). další v pořadí byla píseň Happy Xmas od Johna Lennona. Němci a Rakušané preferují píseň Tichá noc (Stille Nacht), která je velmi oblíbená i v ČR. Mnoho Čechů si ale neuvědomuje, že nejde ani o českou píseň, ani o lidovou píseň.
Po předvánočním shonu a všech úklidech, pečení a výzdobách čeká na každého zasloužený odpočinek ve vánoční atmosféře s koledami a pohádkami, který se rychle přesune do nového roku. Přejeme všem lidem hlavně hodně zdraví, klidu, spokojenosti ať v kruhu rodinném, tak i v zaměstnání a více času a méně shonu. I v nadcházejícím roce se všichni těšíme na Vaši návštěvu v naší provozovně – ve SRUBU.